Historie objektu dnešního Centra denních služeb Světlanka se začala psát ve druhé polovině třicátých let minulého století. S rostoucí zaměstnaností žen tehdy vzrůstal i zájem o služby zařízení zaměřených na péči o předškolní děti. První mateřské školky fungovaly ve Svitavách již na konci 19. století, budova dnešní Světlanky však byla prvním objektem, který byl od počátku navržen k tomuto účelu. Městskou radou byl situován do klidné části města, na rozsáhlý pozemek ležící nedaleko tehdejšího pivovarského rybníka (dnes je zde areál koupaliště). Ulice, oddělující zmíněné pozemky a vroubená stinnou dubovou alejí byla tehdy pojmenována po švýcarském pedagogovi Johannu Heinrichu Pestalozzim.

 

Projekt, vypracovaný moravskotřebovskými architekty O. Czepou a A. Wiesbauerem byl realizován v letech 1937 - 1939. Pracovní náplní dvou školených učitelek a jejich pomocnic byla výchova dětí předškolního věku v duchu názorů zakladatele mateřských škol v Rakousku Friedricha Fröbela. Svitavská školka se tehdy členila do dvou tříd, které mohlo navštěvovat celkem sto dětí. Moderně řešený objekt s odpovídajícím sociálním zařízením a zázemím v rozsáhlých sklepních prostorách umožňoval dětem pohodlný celodenní pobyt.
 

 

 

 

 

Školka tak fungovala denně od 08:45 do 18:00 hodin, mezi čímž ovšem byla velká, dvě a čtvrt hodiny trvající polední přestávka (11:45 - 14:00). Každé z dětí, které do školky docházelo, zde mělo svou skříňku, k dispozici byly také stoly se zásuvkami na uložení hraček. Pamatováno bylo i na správce budovy, pro kterého byl v prvním patře vybudován jednopokojový služební byt. Náplní jeho práce byla také údržba rozlehlé zahrady, která byla kromě obligátních pískovišť vybavena i betonovým bazénkem.
Na sklonku druhé světové války byl objekt na krátkou dobu využíván jako lazaret pro raněné vojáky, po jejím skončení se však rychle vrátil k původnímu účelu. Jakou „tu svou" mateřskou školku tak za několik desítek let fungování poznalo budovu dnešní Světlanky mnoho a mnoho svitavských občanů. Od šedesátých do osmdesátých let 20. stol zde také proběhlo několik fází stavebních úprav, jejichž cílem bylo přizpůsobit vnitřní prostory a instalace novým trendům a hygienickým předpisům v oblasti předškolní výchovy. Změnou vnitřního uspořádání místností tak byla vytvořena jednotlivá oddělení pro tři ročníky mateřské školy a zdokonaleno provozní zázemí. V objektu byla provedena nová elektroinstalace a služební byt se dočkal rozšíření na třípokojový.


V sedmdesátých a osmdesátých letech byla ovšem ve Svitavách v rámci masivní výstavby sídlišť vybudována také síť zcela nových zařízení předškolní péče. Jedno z nich vyrostlo i v těsném sousedství (a na části původního pozemku) Světlanky, tedy na rohu ulic Jungmannova a Milady Horákové. Klesající porodnost v letech těsně po „Sametové revoluci" a také nižší poptávka po službách zařízení předškolní péče vedly k ukončení provozu mateřské Školky v první polovině devadesátých let. Uprázdněný objekt se stal působištěm Pečovatelské služby města Svitav, pro jejíž potřebu byl také v roce 1992 v horní části pozemku vybudován objekt pěti garáží, dnes rozdělený do užívání mezi různé ve městě působící sociální služby.
Nová kapitola v životě objektu se začala psát v květnu roku 2003, kdy bylo v jeho prostorách Charitou Svitavy otevřeno Centrum denních služeb Světlanka.